Poranění periferního nervu

Poranění periferního nervu se zpravidla projeví ztrátou určitých pohybů a necitlivostí v určitém úseku končetiny, případně brněním, mravenčením, nebo pálením.

Jelikož poranění většinou výrazně bolí a bývají přerušeny i šlachy a svaly, pacient si uvedené obtíže většinou ihned neuvědomí.

Poraněný nerv má schopnost hojení (prorůstá rychlostí asi 1mm/den). Bez odborného chirurgického ošetření je však hojení veskrze špatné. Hrozí, že nerv nenajde správnou cestu ke svalům a kůži a vytvoří na konci pahýlu přerušeného nervu silně bolestivé klubíčko (tzv. neurom).

Chirurgické ošetření

Nerv je potřeba sešít pod mikroskopem s použitím velice drobných jehel a tenkých vláken tak, aby se přiblížily odpovídající části nervu. Ošetření je nejlépe provést brzy po poranění. Operace se zpravidla provádí s umrtvením poraněné končetiny, v případě většího poranění v celkové anestézii.

Pokud část nervu chybí, je třeba chybějící úsek nahradit částí jiného nervu (nervovým štěpem). Ten lékař odebírá nejčastěji z několika drobných řezů na lýtku. Jedná se drobný nerv zajišťující citlivost na zevní straně nohy a zčásti na lýtku. Po odběru nervu je tedy v těchto místech necitlivost. Oblast necitlivosti se však časem zpravidla zmenšuje.

Rizika chirurgické léčby

Komplikace operace jsou málo časté. Nejčastěji se jedná o hromadění krve, nebo ranné tekutiny v ráně (proto se zavádí do rány dren), nebo o hnisání v ráně, které si může vynutit opakované operační vyčištění rány. Pozdní komplikací může být tvorba neuromu, nebo pomalé prorůstání nervu vlivem stlačení okolní jizvou.

Co dělat po operaci?

Po operaci potřebuje nerv k hojení klid - ruka je znehybněna sádrovou dlahou. Dlahu je nutné nosit alespoň 14 dní, pokud jsou poraněny šlachy i déle.

Výsledek léčby závisí na mnoha okolnostech: Vašem věku, druhu a místě poranění, typu poraněného nervu atd. Do značné míry ovšem závisí na tom, kolik času a péče věnujete poranění Vy sami. Po sejmutí dlahy je potřeba poraněnou končetinu postupně rozcvičit, nejprve pod dozorem odborníka - fyzioterapeuta. I poté je však nutné postiženou končetinu udržovat ve správném postavení speciální dlahou, aby se předešlo kontrakturám (těžkému zkrácení svalů) a následnému omezení funkce končetiny.

Důležitou součástí rehabilitace je tzv. elektrostimulace - dráždění svalů, které ztratily nervové zásobení, elektrickým proudem, aby se zabránilo ztrátě jejich síly. Stejně důležité je i dráždění necitlivé kůže, např. přehrabováním hrachu apod. Dostatečné množství podnětů stimuluje nerv k růstu. Jizvu je třeba masírovat mastným krémem, aby byla vláčná a pružná. Jen trpělivá a dlouhodobá péče (řádově měsíce) vede k návratu funkce poraněné končetiny. Čím více času svému poranění věnujete, tím větší naději na úspěch máte.

Postup hojení nervu je třeba pravidelně kontrolovat pomocí elektromyografického vyšetření (EMG). Kontrolní EMG vyšetření jsou zpočátku každé tři měsíce, později jedenkrát za půl roku. Výsledky vyšetření umožní Vašemu lékaři sledovat průběh hojení a v případě špatného hojení včas léčebně zasáhnout (např. chirurgickým uvolněním nervu z jizev, které ho tísní).

I přes intenzivní péči může přetrvávat v postižené oblasti pocit mravenčení a brnění, oblast s neúplným nervovým zásobením může být chladná, oteklá a bledá, nebo naopak zarudlá. V chladném počasí vyžaduje ochranu oděvem (rukavice). Některé pohyby mohou být slabší v důsledku otoku, nebo slabosti svalů s přerušeným nervovým zásobením.

V případě nejasností, nebo dalších dotazů, oslovte ošetřujícího lékaře.